Irina pozvedla hlavu od popraskaného hliněného talíře s polévkou, která svým našedlým zbarvením, zápachem a hustou konzistencí připomínala potravu pro vepře. Bez mrknutí do sebe hladově nasoukala pár posledních lžic. Pachuť polévky jí zatrnula na patře a vzpomněla si, že už jedla mnohem horší jídlo. Jestli se tomu tedy dalo říkat jídlo. Byla si však vědomá, že nejdůležitější v těchto časech, je mít plný žaludek, ostatní šlo kolem. A to věděl každý.
Irina pozvedla hlavu od popraskaného hliněného talíře s polévkou, která svým našedlým zbarvením, zápachem a hustou konzistencí připomínala potravu pro vepře. Bez mrknutí do sebe hladově nasoukala pár posledních lžic. Pachuť polévky jí zatrnula na patře a vzpomněla si, že už jedla mnohem horší jídlo. Jestli se tomu tedy dalo říkat jídlo. Byla si však vědomá, že nejdůležitější v těchto časech, je mít plný žaludek, ostatní šlo kolem. A to věděl každý.